Author Archives: Mgr. Hana Hubačová

Debrujáři 1 ze Štěnovic se připojili k výzvě „Postav kuličkovou dráhu“

První schůzka Debrujárů 1 v novém školním roce (a věříme, že ne poslední) se nesla ve znamení soutěže vyhlášené na Debrujárském webu – „Postav co nejdelší kuličkovou dráhu“ pomocí pravítka a kolíčků.

Nejdříve si každý vyzkoušel postavit svoji vlastní dráhu. Pravítko o délce 30 cm nám nedělalo problémy. Tak jsme zkusili delší – metrovou laťku a po vychytání drobných problémů nakonec i laťku dlouhou 220 cm. Sláva, podařilo se. Vše jsme zdokumentovali a posíláme organizátorům výzvy. Také Matěj s Filipem se pokusili překonat náš rekord v délce dráhy, což se jim podařilo, ale jejich dráha postavená z dřevěných špalíčků nesplňuje kritéria soutěže. To ovšem neubralo nic na radosti, když vše fungovalo, jak mělo.

Odkaz na video „Kuličková dráha s naším rekordem“: https://www.youtube.com/watch?v=sWc_F4rLnkw&feature=youtu.be

Jedna z delších drah

Závěrem jsme vyzkoušeli výrobu papírových kluzáků a provedli společný let. Ten jsme zdokumentovali na videu, na které se můžete podívat zde: Kluzáci

Schůzka se konala 1. 10. 2020 a zúčastnilo se 12 debrujárů a 1 vedoucí.

Hana Hubačová

Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni = pozvánka na výlet s vědeckým pokusováním

Naše štěnovické kluby Debrujárů každoročně navštěvují festival vědy Dny vědy a techniky v Plzni, který je pro nás studnicí inspirace a novinek.  Letošní Dny vědy a techniky se uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. září 2020 na Náměstí Republiky a před Západočeským muzeem. Tady je malá upoutávka, ale je snad nad Slunce jasné, že žádný malý ani velký vědec tuto akci nemůže minout.

Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum — náměstí Republiky a prostor před Západočeským muzeem — ve vědeckou laboratoř. Přes třicet expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu. V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni! Přijďte si vyzkoušet, že věda je zábava!

https://dnyvedy.cz/2020/

DVT 2020

 

 

 

Hoření

Hoření

Bez šlehajících plamenů se na počátku novověku neobešla žádná pořádná alchymistická dílna, což nám připomněl výlet do Olomouce, konkrétně do Pevnosti poznání, kde takovou alchymistickou dílnu mají. Pokud i vy patříte mezi zvídavé alchymisty a chcete si bezpečně hrát s ohněm, pak si připravte tyto pomůcky:

Tříprocentní roztok peroxidu vodíku (pokud seženete s vyšší koncentrací, je třeba ho naředit), manganistan draselný (hypermangan) a ochranné brýle.

Postup pokusu:

Nejdříve nalijte do baňky peroxid vodíku. Poté přidejte půl lžičky hypermanganu a promíchejte. Pak zapalte špejli a sfoukněte ji. Poté ji zastrčte ohořelým koncem do připravené baňky a špejle se jako kouzlem opětovně zapálí a rozhoří se jasným žlutým plamenem. Víte proč?

Peroxid vodíku je poměrně nestálá chemikálie, jejíž molekula se skládá ze dvou atomů vodíku a dvou atomů kyslíku. Pozvolna se samovolně rozkládá na vodu a kyslík, který uniká z roztoku. Tento rozklad lze velmi účinně urychlit pomocí některých látek, které se označují jako katalyzátory. Ty se vlastní chemické reakce neúčastní a vycházejí z ní nezměněny, takže je lze opakovaně použít. Mají však zásadní vliv právě na průběh reakce. Vhodným katalyzátorem rozkladu peroxidu vodíku je například manganistan draselný (hypermangan).

Z roztoku peroxidu vodíku uniká velké množství kyslíku, které se hromadí ve sklenici a vytlačuje z ní původně přítomný vzduch. Rozžhavenou špejli tak vlastně zanoříte do atmosféry extrémně bohaté na kyslík, což okamžitě podpoří hoření a špejle vzplane. Běžná pozemská atmosféra obsahuje 21 procent kyslíku a to na opětovné samovolné vznícení špejle zpravidla nestačí. Ve sklenici je však zastoupení kyslíku výrazně větší, takže se skomírající oxidace probíhající na povrchu žhnoucí špejle promění v bouřlivou reakci doprovázenou plameny.

 

Zdroj: https://www.lidovky.cz/noviny/vyrobte-si-ve-sklenici-trochu-kysliku.A080927_000116_ln_noviny_sko

Ať žije GRAVITRAX a tvoření!

Díky podpoře Plzeňského kraje jsme zakoupili stavebnici GRAVITRAX (kuličková dráha s příslušenstvím), kterou jsme právě na Mikuláše vyzkoušeli. Byl to velký dárek pro všechny debrujáry. Postavili jsme hned čtyři varianty drah, které po úpravě malých chyb správného nastavení poloměrů zatáček či výšky podpěrných sloupů, byly plně funkční.

Matěj přišel s nápadem, jak vylepšit pokus sestavení Franklinových zvonků, který se nám posledně nepovedl. Chtěl vyzkoušet silnější náboj než ten, který se vytvoří na balonku při tření o vlasy. Sestavili jsme proto znovu celý pokus a po použití magické hůlky jako zdroje statické elektřiny se ozvalo očekávané zvonění. Hurá.

Při poslední aktivitě jsme si složili papírovou káču s kruhovým vzorem. Skládání nebylo zrovna nejlehčí, ale nakonec se všem podařila.

Tato aktivita byla realizována za podpory Plzeňského kraje v rámci Podpory volnočasových aktivit v Plzeňském kraji 2019.

 

 

 

Když nás šálí zrak

Na dnešním setkání štěnovických debrujárů jsme zkoumali kvalitu lidského zraku. Prohlédli si pohybující se obrázky na papíru.

Vyrobili jsme si jednoduchou káču z kartonu a párátka a vybarvili dva pestrobarevné kruhy, ty jsme roztočili a pozorovali, co se děje.

Na druhý výrobek jsme potřebovali staré CD a skleněnku. Na CD jsme tavnou pistolí připevnili skleněnku a soustředné černo bílé kružnice. Po roztočení papírová plocha začala vystupovat.

Mladý vědec 2019 – výroba Franklinových zvonků

Na dnešní schůzce jsme si prohlíželi knihu Experimentuj s nadhledem s nápojovými plechovkami. Zaujal nás návod na výrobu Franklinových zvonků. Protože materiál jsme měli k dispozici, vrhli jsme se rovnou na výrobu. Připravit si dvě plechovky na obrácené kelímky, aby byly izolované nebyl problém. Víc práce nám dalo uvázání kovového víčka na brčko. Pak stačilo doladit délku závěsu na brčku a uzemnění jedné z plechovek. Nafouknutí i zelektrování balonku o vlasy nám šlo nejlépe. Po přiblížení zelektrovaného balonku k neuzemněné plechovce mělo dojít k jejímu nabití statickou elektřinou a následně k přitažení kovové sponky. Protože kovová sponka získá stejný náboj a tím se odpudí směrem k druhé uzemněné plechovce. Bohužel cinkání jsme neslyšeli, pokus se nám nedařil. Jestli za to mohlo vlhké prostředí v učebně nevíme, ale hned příští schůzku to znovu vyzkoušíme.

Z internetu jsme zjistili, že toto zařízení vyzkoušel fyzik Franklin, který experimentoval se statickou elektřinou a byl to první jednoduchý varovný systém předpovídající bouřku. Tento fyzik byl vynálezce bleskosvodu. Nezávisle na něm vynalezl bleskosvod i český kněz Prokop Diviš.

Na závěr jsme si ještě vytvořili „dudy“, které rozezněly celou školu.

Aktivita byla podpořena v rámci dotačního programu MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2019.

 

Mladý vědec 2019 – pokusy se suchým ledem

Štěnovičtí debrujáři se zúčastnili celostátní konference Mladý vědec 2019, která se konala v Olomouci.  Domů si přivezli plno nápadů a námětů na nové pokusy.

Hned v pondělí toho využili, protože si z konference přivezli i zbylý CO2. Vy nevíte, co to je? Debrujáři ví, že je to suchý led o teplotě asi -78°C. Pokusy se suchým ledem nejdříve ukazovali v hodinách fyziky svým spolužákům a poté odpoledne všem šesti oddělením družiny. Děti viděly pokusy, kdy z nádobky vycházel kouř, jako by hrníček vařil, ale to jen pevný suchý led sublimoval na plynný CO2. Pak pomocí suchého ledu debrujáři nafoukli balonek či gumovou rukavici. Zmrazili gumové cukroví, které se pak při pádu roztříštilo na malé kousky. A na závěr pomocí hadříku namočeného v koncentrovaném saponátu vytvořili obrovskou bublinu. Pokusování se vydařilo a jeho autoři sklidili zasloužený potlesk.

Aktivita byla podpořena v rámci dotačního programu MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2019.

Stavitelé a programátoři

Týmová spolupráce bylo náplní dnešního setkání štěnovických debrujárů. Vytvořili jsme čtyři pracovní skupiny. Každá skupina měla sestavit robota ze stavebnice LegoWedo a naprogramovat ho.

Nejdříve jsme si prohlédli stavební díly, rozhodli se, co budeme stavět a dali se do díla. Když byl robot postaven, museli jsme ho rozpohybovat. Na tabletu jsme blokovým programováním sestavili program a robot nás začal poslouchat.

 

 

Debrujáři ze Štěnovic

První schůzka Debrujárů 2 spočívala nejen v seznamování všech členů, ale byla i ukázkou jejich dovedností při pokusech.

Jak využít setrvačnost jsme vyzkoušeli hned dvakrát. Jednou jsme umístili minci na papírový proužek slepený do kruhu a postavený na krabičce. Pomocí tužky jsme pohnuli proužkem tak, že mince skončila v krabičce. Všem se tento pokus podařil. Obdobný pokus, kdy jsme minci umístěnou na papíře, kterým byl překrytý kelímek, měli dostat do kelímku, aniž se jí dotkneme, byl pro naše debrujáry až příliš lehký. Poté jsme se rozdělili na 2 skupiny.

Již ostřílení pokusníci si vzali za úkol sestavit dva pohybující se strojky na solární články. Jedním byl otáčející se větrný mlýn a druhým model pohybu Měsíce a satelitní družice kolem Země. Oba modely jsme díky slunečnému dni hned vyzkoušeli.

Ostatní začali s výrobou pohybující se hračky – netopýr na kolíku, kterou samostatně dle vzoru sestavili. Do konce schůzky vzniklo nejen několik netopýrů, ale i kladivoun a drak, jak si můžete prohlédnout na fotografiích.

KMD Štěnovice, Debrujáři 2, Mgr. Hana Hubačová

Vytvořil TomyS - http://tomys.4fan.cz/