Mladý vědec 2020 – KMD Hulíňáci – 5. Sopka

KMD Hulíňáci připravili pro letošní rok v rámci projektu Mladý vědec 2020 pracovní listy pro pravidelnou klubovou činnost.

Pátým experimentem spojeným s historií vulkanické činnosti v Čechách je pracovní list sopka.

zdroj: Jitka Zachariášová a KMD Hulíňáci

Na českém území dnes není žádná činná sopka, zato spousta vyhaslých.

Před 15 až 30 miliony let vypadaly některé oblasti naší republiky úplně jinak než. Podobaly se spíš ohnivému peklu. Divokou krajinu, kterou vytvořily sopky, najdeme například na Bruntálsku nebo v oblasti Doupovských hor či Českého středohoří. Dodnes zde můžeme vidět kuželovité vrchy vystupující z jinak rovné krajiny. Nadmořská výška byla tehdy zhruba o 300 metrů vyšší, například vrchol Řípu se tyčil o 1000 metrů výše než dnes. Z tehdejších vulkánů zůstaly jen sopouchy vyplněné lávou, která ztuhla na tvrdý čedič, jenž se jediný částečně zachoval.

Právě na Chebsku je nejtenčí zemská kůra v celém Česku, odhadem nějakých 28 km. Na většině území je o 10 km silnější. Žhavé magma je tedy v těchto místech nejblíže povrchu. Navíc se zde nejčastěji objevují mírná zemětřesení, jejichž epicentra leží právě nedaleko od Komorní hůrky. Jsou předzvěstí toho, že magma v hlubinách Země začíná opět stoupat? To by mohla naznačovat i mírná změna chemického složení minerálních vod západočeských lázní. Podle vulkanologů ale v nejbližších staletích nebezpečí erupcí nehrozí.

Železná hůrka (519 m n. m.), okres Cheb
Jde o nejmladší známou sopku v ČR (spolu s Komorní hůrkou) se stářím zhruba 519 (jinde se uvádí 430) tisíc let. Místo objevil v roce 1823 německý básník J. W. Goethe. Už v roce 1928 doporučil slavný německý vulkanolog a paleontolog Hans Gottfried Reck urychlenou ochranu, aby nedocházelo k těžbě sopečného materiálu.

Komorní hůrka (495 m n. m.), okres Cheb
Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Naposledy byla činná podle odhadů vědců na počátku čtvrtohor, tedy před milióny let. Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, je známá v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let.

Vinařická hora (413 m n. m.), okres Kladno
Je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a ztuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu (před 34–5,33 milionu let) vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 metrů orientovaná v severojižním směru.

Slánská hora (330 m n. m.), okres Kladno
Je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří. Z geologického hlediska představuje Slánská hora čedičovou kupu, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Na počátku sopka vyvrhovala pyroklastické horniny, které vytvořily vrstvy kolem dokola jejího jícnu, následovaly výlevy žhavé lávy, která na styku s chladnějšími stěnami kráteru tuhla v charakteristické čedičové sloupce.

Říp (455,3 m n. m.), okres Litoměřice
Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu. Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, jde vlastně o průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků a drti. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.

Trosky (514 m n. m.), okres Semily
Jde vlastně o dvě vyhaslé třetihorní sopky, které zůstaly postupem času obnažené stát nad terénem. Trosky vděčí za svou dnešní podobu zvětrávání a odnosu sopečných hornin, ale i křídových usazenin, které tvoří okolí této dávno vyhaslé sopky. Mezi dvěma čedičovými sopouchy byl kolem roku 1380 založen známý hrad Trosky. Na některých místech jsou v plášti těchto sopouchů stále patrné zbytky pyroklastických vyvrženin.

Velký Roudný (780 m n. m.), okres Bruntál
Je to nejvyšší vulkán Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejší stratovulkán na Moravě. Sopka byla činná naposledy před jedním až dvěma milióny let, tedy koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Na vrcholu je dosud patrná kráterová prohlubeň kuželovitého tvaru. Na stavbě masivu sopky se podílí sypký vulkanický materiál i čedičová láva. Ta tvoří na úbočí Velkého Roudného čtyři lávové proudy, z nichž nejdelší dosahuje 5 km délky.

Uhlířský vrch (672 m n. m.), okres Bruntál
Jde o jednu z nejmladších vyhaslých sopek na českém území. Leží ve Slezsku, zhruba 2 km jihozápadně od okraje města Bruntálu. Dnes již vyhaslá čtvrtohorní sopka soptila naposledy zhruba před 1,7 milionu let. V 19. století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Lávový proud, který vytékal ze sopky východním a severovýchodním směrem, je tvořen alkalickým čedičem.

Venušina sopka (643 m n. m.), okres Bruntál
Tato vyhaslá čtvrtohorní sopka se tyčí nad obcí Mezina, jižně od Bruntálu. Na vrcholu je plochý kráter a boční krátery s lávovými jeskyněmi. Během zkoumání zde byly nalezeny tři vrstvy lávových proudů. Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Stáří čedičových hornin se tedy odhaduje na 0,8–2 miliony let. Sopka má kupovitý tvar.

 

One Response to Mladý vědec 2020 – KMD Hulíňáci – 5. Sopka

  1. Petr Zachariáš napsal:

    Výborné, jste šikulky, děda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vytvořil TomyS - http://tomys.4fan.cz/