Ledová výzva v KMD při DDM Nymburk: Jak jsme v klubovně vyrobili mráz pod −20 °C

Venku sice mrzne, ale my v klubu malých debrujárů jsme si řekli, že nám to nestačí. Na poslední schůzce jsme se rozhodli otestovat fyzikální zákony v praxi a vyrobit si vlastní chladicí směs. Cíl byl jasný: pomocí obyčejného sněhu a kuchyňské soli srazit rtuť teploměru co nejníže.

Průběh experimentu: Sníh, sůl a hodně míchání

Začali jsme s plnými miskami čerstvého sněhu, který měl teplotu kolem 0 °C. Postupně jsme do něj začali přisypávat sůl a vše důkladně promíchávali. S napětím jsme sledovali digitální teploměry a nevěřili vlastním očím.

Teplota začala prudce klesat: −5 °C, −12 °C a ti nejšikovnější z nás se dostali dokonce až na hranici −20 °C! To už je mráz, který známe spíše z polárních oblastí než ze středních Čech.

Proč se to děje? (Vědecké okénko)

Možná si říkáte, jak může přidání soli, která má pokojovou teplotu, způsobit takový mráz? Odpověď se skrývá v procesu tání.

  1. Narušení rovnováhy: Sůl způsobuje, že sníh (led) začne tát i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Sůl totiž snižuje bod tuhnutí vody.
  2. Spotřeba energie: Aby se pevná struktura ledu rozpadla na kapalnou vodu, potřebuje k tomu energii (teplo).
  3. Endotermický děj: Tuto energii si tající led bere ze svého okolí – tedy ze směsi samotné a z nádoby. Proto teplota směsi tak prudce klesne.

Tento jev se odborně nazývá kryohydrát, což je směs ledu a soli, která dokáže udržet extrémně nízkou teplotu, dokud všechen led neroztaje.

Barevné finále: Ledová malba

Když už jsme měli směs pořádně podchlazenou a kádinky obalené námrazou, rozhodli jsme se pro malý umělecký experiment. Do tající slané břečky jsme začali kapat potravinářské barvivo.

Sledovali jsme fascinující divadlo:

  • Barvivo se ve slané ledové tříšti nerozpouštělo tak rychle jako v běžné vodě.
  • Vytvářelo syté barevné cestičky a „žilky“, které pomalu prostupovaly mezi krystalky ledu.
  • Díky extrémně nízké teplotě směsi některé kapičky barviva na povrchu ledových krystalků téměř okamžitě zatuhly a vytvořily krásné barevné mapy.

Byl to skvělý důkaz toho, že i věda může být neuvěřitelně fotogenická! Naše ledová směs tak na závěr vypadala jako pestrobarevná polární záře uzavřená v laboratorním skle.

17. 2. 2026, 1 vedoucí, 4 debrujáři

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *