ESE 2026, Mantova, Italy – Debrujáři z Frýdku-Místku na ESE

ESE 2026, 17.10., Mantova, Itálie
transfer z Frýdku-Místku do Ostravy, 19:00 transfer z Ostravy do Benátek, ESE 2026, 18.10., Mantova, Itálie, transfer z Frýdku-Místku do Benátek, transfer z Benátek do Mantovy, 12:00 registrace v Mantova, 14:00 oběd Mantova, 15:00 příprava stánku, 18:30 večeře, 22:00 večerka
Děkujeme Městu Frýdek-Místek za finanční podporu týmu ve složení: Mgr. Libor Lepík, Tomáš Urbánek, Radim Pekař, Ladislav Soročin, Filip Šopek.

ESE 2026, 19.10. Mantova, Itálie, 8:00 – 9:00 Autobusy do PalaUnical, 8:30 – 9:30 Registrace a příprava projektu, 9:30 – 10:30 Slavnostní zahájení, 10:30 – 13:00 Výstava Expo-Sciences, 10:30-12:30 Kulaté stoly, 13:00 – 14:00 Oběd,14:30 – 16:30 Transfer a návštěva Palazzo Te, 18:30 – 22:00 Večeře, 22:00 Večerka
ESE 2026, 20.10., Mantova, Itálie, “V těchto dnech je celá Itálie na nohou.”, 8:00–9:00 Autobusy do Pala Unical, 9:00–13:00 Výstava Expo-Sciences, 10:00–12:00 Kulaté stoly, 13:00–15:00 Oběd, 13:00–14:00 Konference mladých vědců (klima), 14:00–15:00 Konference mladých vědců (digitální gramotnost a etika),14:30–16:30 návštěva Palazzo Duccale

Při procházce nádhernými sály byli účastníci ohromeni neuvěřitelnými freskami pokrývajícími stěny a stropy, které proměnily každou místnost v mistrovské dílo. Vrcholem pro mnohé byla legendární Místnost obrů, kde umění obklopuje návštěvníky ze všech stran a vytváří iluzi, že jsou uprostřed mýtického příběhu.
Dokonalá připomínka toho, že kreativita a představivost jsou srdcem každého velkého úspěchu, ať už v umění nebo vědě. ✨

17:15 U bronzové sochy hrbatého dvorního šaška Rigoletta

18:30-19:15 Večeře, 20:00 Na zmrzlinu, 21:00 Nácvik celé české výpravy na kulturní večer. 22:00 Večerka
ESE 2026, 21.10., Mantova, Itálie, 8:00–9:00 | Autobusy do PalaUnical, 9:00–13:00 | Výstava Expo-Sciences, 10:00–12:00 | Kulaté stoly, 9:30–12:30 | Valné shromáždění MILSET Europe (Univerzita v Mantově, Via Scarsellini),13:00–15:00 | Oběd, 13:00–15:00 | Demontáž stánků, 15:30–17:00 | Závěrečný ceremoniál, 17:00–21:00 | Kulturní večer a večeře, 19:30–21:00 | Transfer, 22:00 Večerka
ESE 2026, 22.10., Mantova, Itálie, 6:30-10:00 | Transfer na vlakové nádraží v Mantově a cesta do Benátek, I 10:00-17:00 | Prohlídka Benátek, 17:00-19:30 | Transfer, 19:30-22:00 | Večeře, 22:00 Večerka
ESE 2026, 23.10., Mantova, Itálie, 7:00 snídaně, 8:00 – 13:00 prohlídka Mantovy, muzea, 13:00 oběd, 14:00 transfer do Verony, prohlídka Verony, 18:30 transfer z Verony do Benátek, 23:00 transfer z Benátek do Ostravy, ESE 2026, 24.10., Mantova, Itálie, transfer z Benátek do Ostravy, 11:30 transfer z Ostravy do Frýdku-Místku.
Hodnocení účastníků (bez jazykové úpravy)
Tomáš Urbánek: Účast na mezinárodní vědecké výstavě Expo-Sciences Europe 2026, která se konala od 18. do 23. října v italské Mantově, pro mě byla jedním z největších zážitků tohoto roku. Měl jsem možnost být součástí akce, na které se představilo 156 vědeckých projektů ze 32 zemí světa. Už samotná atmosféra a možnost setkat se s tolika mladými lidmi, kteří mají podobné zájmy a nadšení pro vědu, pro mě byly něčím výjimečným.
Z ESE si odvážím neskutečné množství nových zkušeností, poznatků a inspirace. Měli jsme možnost prezentovat náš vlastní vědecký projekt v mezinárodním prostředí, diskutovat o něm s ostatními účastníky a zároveň poznávat jejich výzkumy, vynálezy a nápady. Bylo fascinující sledovat, jak rozdílně mohou mladí lidé z různých koutů světa přistupovat k vědeckým problémům a jak originální řešení dokážou vymyslet.
Na výstavě bylo nespočet zajímavých projektů z různých vědeckých a technických oborů, ale ze všech mě jednoznačně nejvíce zaujal projekt s názvem Robotic Arm, který představil český účastník Jan Filipi. Jednalo se o vlastnoručně navržené, sestavené a naprogramované šestiosé robotické rameno, které bylo možné ovládat prostřednictvím počítače.
Na tomto projektu mě fascinovalo především to, že autor sám vytvořil prakticky celý systém, od mechanické konstrukce přes elektroniku až po vlastní ovládací software. Pro pohyb jednotlivých os využil dva typy krokových motorů. Spodní tři osy poháněly výkonnější motory NEMA 23, zatímco horní tři osy využívaly menší motory NEMA 17. Součástí pohonného systému byly také dvoustupňové planetové převodovky a řemenové převody. Konstrukce kombinovala hliníkové díly se součástkami vyrobenými pomocí 3D tisku, přičemž autor jednotlivé komponenty navrhoval v programu Autodesk Fusion.
Neméně zajímavá byla elektronická a programová část. Celé rameno řídil mikrokontrolér ESP32 ve spolupráci s ovladači motorů TB6600 a A4988. Pro získávání informací o poloze jednotlivých os sloužily magnetické rotační snímače AS5600. Rameno bylo propojeno s počítačem pomocí USB-C a ovládalo se prostřednictvím vlastní aplikace vytvořené v programovacím jazyce Python. Ta umožňovala nastavovat polohu koncového nástroje i spouštět předem připravené pohybové sekvence. Cílem projektu bylo také dosáhnout schopnosti manipulovat s předměty o hmotnosti alespoň 0,5 kg.
Největším překvapením pro mě však byla cena celého projektu. Když jsem se autora osobně zeptal, kolik ho výroba robotického ramene stála, odpověděl mi, že přibližně 5 000 Kč. To mě opravdu překvapilo, protože se jednalo o poměrně komplexní zařízení zahrnující mechaniku, elektroniku i vlastní software. Velmi si cením toho, že jsem měl možnost si s autorem osobně popovídat a dozvědět se podrobnosti o tom, jak celé rameno funguje. Právě tento projekt mi ukázal, že i s relativně omezeným rozpočtem lze díky znalostem, kreativitě a odhodlání vytvořit technicky velmi zajímavé zařízení.
Jednou z nejcennějších zkušeností pro mě byla také komunikace s lidmi z různých zemí. Nejenže jsem si procvičil angličtinu a získal větší jistotu při prezentování, ale především jsem poznal spoustu zajímavých lidí. Vyměnil jsem si několik kontaktů s účastníky z různých koutů světa a věřím, že některá z těchto nových přátelství a kontaktů mohou pokračovat i v budoucnu. Právě možnost navázat mezinárodní vztahy a sdílet zkušenosti s lidmi, kteří mají podobné zájmy, považuji za jednu z největších hodnot celé akce.
Kromě vědeckého programu jsme měli také možnost poznat krásy italské Mantovy. Velice se mi líbila návštěva Národního archeologického muzea a historického komplexu Palazzo Ducale, bývalého sídla rodu Gonzagů, včetně jeho nádherných zahrad. Bylo zajímavé poznávat historii města přímo na místech, kde se odehrávala. Velkým zážitkem pro mě byla také návštěva Benátek. Kulturní program byl skvělým doplněním vědecké části výstavy a umožnil nám poznat Itálii i z jiné stránky.
Na celé akci se mi nejvíce líbila její přátelská a otevřená atmosféra. Přestože jsme pocházeli z různých zemí, mluvili různými jazyky a věnovali se odlišným projektům, všechny nás spojoval společný zájem o vědu, poznávání a objevování nových věcí. ESE mi ukázalo, že věda není pouze o výsledcích výzkumu, ale také o spolupráci, sdílení zkušeností a vzájemné inspiraci.
Na závěr bych chtěl upřímně poděkovat statutárnímu městu Frýdek-Místek a Asociaci malých debrujárů České republiky, díky jejichž podpoře jsme měli možnost zúčastnit se takto významné mezinárodní akce, reprezentovat naši školu i město a získat zkušenosti, ke kterým bychom se jinak jen těžko dostali.
Jsem za tuto příležitost neskutečně vděčný. ESE 2026 pro mě nebylo jen několik dní strávených v Itálii, ale především zkušenost, která mě posunula dál, rozšířila mé obzory, přinesla mi nové přátele a ještě více mě motivovala věnovat se vědě a vlastním projektům.
Na tuto akci budu ještě dlouho vzpomínat. Odvážím si z ní nejen nové znalosti a zkušenosti, ale především vzpomínky, inspiraci a kontakty s lidmi z celého světa, kterých si nesmírně vážím.
Radim Pekař:
Na ESE 2026 v Mantově jsem získal nové přátele, vyzkoušel si konverzaci v cizím jazyce a načerpal inspiraci od ostatních účastníků. Na ESE se mi líbilo velké množství zastoupených zemí, rozmanitost účastníků i jejich projektů. Zvlášť mě zaujal projekt EcoMorph, protože mě baví jezdit na kole i na motorkách, a právě tato modulární koncepce vozidla pro různé terény mi přišla velmi zajímavá. Celá akce pro mě byla skvělou příležitostí poznat nové kultury, posunout se dál a vidět, jak různorodé nápady mohou vzniknout, když se sejdou lidé z celého světa.
Ladislav Soročin:
Od neděle 18. října do pátku 23. října jsem se spolu se třemi svými spolužáky, Radimem Pekařem, Filipem Šopkem a Tomášem Urbánkem zúčastnil akce ESE (Expo-Sciences Europe) v nádherném italském městě Mantově.
Bylo to poprvé, co jsem se zúčastnil takové významné mezinárodní akce, na které jsem potkal mnoho různých lidí z různých zemí. Odnesl jsem si mnoho nových poznatků, a to jak z vědeckého oboru, tak i ze života, zejména v oblasti praktických informací a globálních problémů. ESE mi umožnilo prezentovat náš projekt o kvalitě vody ve Frýdku-Místku a jejím následném filtrování, ale především mi dalo možnost seznámit se jak s ostatními Čechy, tak s širokou škálou lidí z různých zemí. S nimi jsem si bez problémů povídal anglicky o jejich zemích původu a o životě. Opravdu jsem si rozšířil obzory, pokud jde o průběh a organizaci těchto studentských akcí, a určitě bych se něčeho podobného zúčastnil i v budoucnu, ať už jako účastník, nebo třeba jako dobrovolník.
Velice mě zaujal projekt „Etna Circular Materials: From Volcanic Ash to Value“, který se zabýval možnostmi využití sopečného popela. Jeho autoři představili praktické využití popela například při čištění a skladování vody nebo při výrobě lehkých stavebních materiálů. Projekt mě zaujal především tím, jak lze přírodní odpad přeměnit na užitečný zdroj a zároveň tím přispět k ochraně životního prostředí.
Nejvíce se mi na ESE líbila skvělá nálada, která panovala od snídaně až do večera, především pak na kulturním večírku, kde každá delegace dostala možnost představit svou kulturu, ať už tancem, nebo krátkým vystoupením. Právě tento večírek podle mě všem zúčastněným ukázal, jak nás dobrá hudba a tanec dokážou spojit bez ohledu na naše rozdíly. Také mě naprosto nadchla vyhlášená italská kuchyně, kterou jsme díky rezervaci restaurace organizací Milset mohli ochutnávat každý večer.
Filip Šopek:
Akce ESE v Itálii pro mě byla mnohem víc než jen příležitost představit náš projekt v zahraničí. Odvezl jsem si z ní spoustu nových zkušeností, zážitků a hlavně vzpomínek na lidi, se kterými jsem měl možnost tento čas prožít.
Jednou z nejlepších věcí pro mě bylo, jak moc jsem se sblížil s lidmi, kteří tam jeli se mnou. Společně jsme poznávali nádhernou Mantovu, smáli se a vytvářeli vzpomínky, na které budu ještě dlouho rád vzpomínat. Jedním z nejvýraznějších zážitků byla chvíle, kdy se mi během dne rozpadla bota a čekala mě ještě půlka dne bez náhradní obuvi. Naštěstí mi učitel pomohl botu zalepit lepicí páskou. I když to pro mě v tu chvíli nebyla zrovna příjemná situace, díky lidem, kteří tam byli se mnou, se všechno zvládlo lépe a nakonec jsme se tomu společně zasmáli. Právě takové chvíle mi ukázaly, jak moc záleží na lidech, které máme kolem sebe.
ESE mi dalo také větší jistotu v angličtině. Vyzkoušel jsem si, jaké to je vysvětlovat náš projekt zahraničnímu publiku, a uvědomil jsem si, jak důležitá je důkladná příprava a schopnost srozumitelně předat své myšlenky ostatním.
Zaujal mě také stánek ,,Next-Generation Polymer Columns for Selective Endotoxin Capture from Medical Fluids“. Líbila se mi myšlenka využití speciálních polymerních materiálů k zachytávání endotoxinů ze zdravotnických tekutin. Bylo zajímavé vidět, jak mohou i mladí lidé svými nápady a výzkumem přispívat ke zlepšování zdravotnictví a bezpečnosti pacientů.
Celkově pro mě ESE nebylo jen o projektu, ale především o přátelství, nových zkušenostech a chvílích, které bych za obyčejný školní den nevyměnil.


























