Category Archives: Chemie

Mladý vědec 2020 – Experimenty s melounem 4 – určování pH melounu

Již jsme zde měli fyzikální experimenty a měření s melounem, procvičovali jsme matematiku a nyní se zaměříme na určení pH melounu.

Začneme několika fakty, která se následně pokusíme ověřit.

  • Řada lidí se mylně domnívá, že meloun jako ovoce je dostatečně kyselé, což brání množení bakterií. Faktem však je, že pH většiny melounů je zásadité.
  • Vodní meloun je označován jako jedna z vhodných potravin podávaných v malém množství  při překyselení organismu.
  • Číst více

    Mladý vědec 2020 – Experimenty s kečupem 3 – odbarvení kečupu

    Kdo by neznal červenou omáčku, která neodmyslitelně patří k tuzemské i světové kuchyni? Kečup se dá jíst k ledasčemu. Má za sebou ale velmi dlouhou cestu. Jak se ocitl v české kulinářské historii? A jaké fyzikální a chemické pokusy se nám s kečupem nabízejí?

    Odbarvení kečupu

    Stalo se vám občas, že jste kečup místo na špagety nalili na bílý ubrus? Pak vám může pomoci Savo (nepoužívejte však nikdy na barevné látky!!!). Ale přece jen, s čištěním skvrn si lépe poradí rodiče, než vy, vy si můžete raději s kečupem a Savem jen zaexperimentovat. S odledem na to, že Savo obsahuje chlór, určitě pracujte pod dohledem dospělých! Savo způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí a je vysoce toxické pro vodní organismy. Číst více

    Mladý vědec 2020 – Experimenty s kečupem 2 – důkaz přítomnosti/nepřítomnosti škrobu v kečupu

    Kdo by neznal červenou omáčku, která neodmyslitelně patří k tuzemské i světové kuchyni? Kečup se dá jíst k ledasčemu. Má za sebou ale velmi dlouhou cestu. Jak se ocitl v české kulinářské historii? A jaké fyzikální a chemické pokusy se nám s kečupem nabízejí?

    Obsahuje náš kečup škrob?

    Kečupy – jsou lepší, než bývaly, obsahují méně konzervantů a náhražek, ale naše chuťové buňky paradoxně tíhnou k těm, které obsahují škrob a rajčat mají méně. Takové je překvapivé hodnocení testovaných kečupů a jejich hodnocení spotřebiteli v rámci testů VŠCHT Praha. Číst více

    Mladý vědec 2020 – Experimenty s kečupem 1 – historie kečupu a jeho domácí výroba

    Kdo by neznal červenou omáčku, která neodmyslitelně patří k tuzemské i světové kuchyni? Kečup se dá jíst k ledasčemu. Má za sebou ale velmi dlouhou cestu. Jak se ocitl v české kulinářské historii? A jaké fyzikální a chemické pokusy se nám s kečupem nabízejí?

    Historie kečupu

    O původu kečupu existuje více teorií. Ty počátek zasazují již do Číny, Indie, Malajsie, Vietnamu, Japonska nebo Francie. V angličtině se kečup (pod různými jmény: catsup, catchup, ketsup, kitchup či ketchup) poprvé vyskytuje ve slovníku z roku 1690 ve významu husté východoindické omáčky nebo později jakékoli omáčky obsahující ocet. Číst více

    Mladý vědec 2020 – Barevné hrátky s květy

    Anotace

    Růžové, červené, fialové a modré květy často obsahují barviva antokyany, která mění barvu podle pH. Antokyany najdete v rostlinném světě skoro na každém kroku. Kromě mnoha květů zbarvují také plody, třeba jahody, borůvky a ostružiny, nebo červené podzimní listy. Zajímavé je, že v kyselém prostředí mají tyto látky jinou barvu než v prostředí zásaditém.

    Prozkoumejte tyto změny v biologicko-chemicko-výtvarném experimentu Jana Koláře z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Číst více

    Mladý vědec 2020 – KMD Hulíňáci – 5. Sopka

    KMD Hulíňáci připravili pro letošní rok v rámci projektu Mladý vědec 2020 pracovní listy pro pravidelnou klubovou činnost.

    Pátým experimentem spojeným s historií vulkanické činnosti v Čechách je pracovní list sopka.

    zdroj: Jitka Zachariášová a KMD Hulíňáci

    Na českém území dnes není žádná činná sopka, zato spousta vyhaslých.

    Před 15 až 30 miliony let vypadaly některé oblasti naší republiky úplně jinak než. Podobaly se spíš ohnivému peklu. Divokou krajinu, kterou vytvořily sopky, najdeme například na Bruntálsku nebo v oblasti Doupovských hor či Českého středohoří. Dodnes zde můžeme vidět kuželovité vrchy vystupující z jinak rovné krajiny. Nadmořská výška byla tehdy zhruba o 300 metrů vyšší, například vrchol Řípu se tyčil o 1000 metrů výše než dnes. Z tehdejších vulkánů zůstaly jen sopouchy vyplněné lávou, která ztuhla na tvrdý čedič, jenž se jediný částečně zachoval. Číst více

    Mladý vědec 2020 – KMD Hulíňáci – 4. Bublifuk a bubliny

    KMD Hulíňáci připravili pro letošní rok v rámci projektu Mladý vědec 2020 pracovní listy pro pravidelnou klubovou činnost.

    Čtvrtou inspirací  pro domácí výrobu v rámci oslav Dne dětí je návod na domácí bublifuk a fukar na bublihada.

    Po vyrobení bublifuku doporučujeme experimentovat venku!

    zdroj: Jitka Zachariášová a KMD Hulíňáci

    Vytvořil TomyS - http://tomys.4fan.cz/