Přeskočit »
Debrujárský videospot
Vyhledávání
English
Français
Deutsch
Česky

Mladý vědec 2018 - Slavní vědci - Arthur Eichengrün

Autor: PhDr. Jitka Soukupová (jitule.sk@seznam.cz) Datum vydání: 30. 7. 2018 Přečtení: 106
Napsat komentář: Napsat komentář

Život

  • 13. srpna 1867 Cáchy - 23. prosince 1949 Bad Wiessee
  • německý chemik a farmakolog židovské národnosti
  •  Získal doktorát roku 1890 na Erlangenské univerzitě a roku 1896 nastoupil do laboratoří firmy Bayer
  • za první světové války vyrobil Cellon, nátěrovou hmotu odolnou proti ohni, používanou na vojenská letadla
  • během života získal 47 patentů

Historie lékárnictví v Čechách

V 8. století sám císař Karel Veliký poručil, ať jsou na císařských dvorech a v zahradách kromě ozdobných rostlin pěstovány i ty léčivé. Císař a král český Karel IV. kromě jiného daroval svému lékárníkovi Angelovi pozemek, který byl určený k pěstování vonných a léčivých bylinek. Stalo se tak ve 14. století. Zmíněný pozemek stál v místech, kde dnes stojí hlavní pošta v pražské Jindřišské ulici. Tato zahrada byla nazývána Andělskou. Rád do ní chodil i syn Karla IV., Václav IV., dokonce i jeden z nejslavnějších renesančních italských básníků Petrarca.

Teprve od 13. století začaly vznikat první lékárny. Následně přinesl rychlý rozvoj farmacie a také chemie, která ve farmacii zaujímá velmi důležité místo, středověk. Síť lékáren se začínala rozrůstat. V 16. a 17. století se ve velkém začaly vyrábět léky v klášterech. Vznikaly lékárny "klášterní", které byly uzavřené a sloužily jako ústavní lékárny jen malému okruhu pacientů. "Veřejné" lékárny byly otevřené každému, patřily městu a vedl je tzv. "provizor".  


Aby poznatky z lidového i oficiálního léčitelství nezanikly, zapisovalo se tyto do herbářů a receptářů. Jejich autorům však chyběly hlubší chemické, fyziologické i terapeutické znalosti. Za nejstarší český herbář vděčíme litomyšlskému lékaři J. Černému. Jeho dílo „Kniha lékařská“ vznikla v roce 1517. Zahrnuje informace o 380 bylinách. Pověst nejslavnějšího herbáře si vysloužil Matthioliho herbář, který přeložil Tadeáš Hájek z Hájku a vyšel v Praze v roce 1562.

První synteticky vyrobený lék

Jedním z prvních synteticky vyrobených léků byl Aspirin.

Už v 5. století př. n. l. si řecký lékař Hippokratés povšiml, že odvar z kůry vrby bílé (Salix alba) tiší bolest a snižuje horečku. Použití vrbové kůry jako léku je zmíněno i ve starých sumerských a egyptských textech. Stejně tak používali kůru vrby k léčbě horečky a zimnice indiáni v Severní Americe a staří Keltové a Germáni v Evropě.

 

Léčivé účinky vrbové kůry byly na dlouhou dobu zapomenuty. Teprve v roce 1763 byly znovuobjeveny anglickým reverendem Edwardem Stoneem, který svůj výzkum dokazující schopnost vrbové kůry snižovat horečku předložil Královské lékařské společnosti.

 

První pokusy o izolaci účinné látky uskutečnili dva italští chemici Brugnatelli a Fontana v roce 1826. Teprve v roce 1828 extrahoval německý farmakolog Johann Buchner z vrbové kůry žlutě zbarvenou látku, kterou nazval salicin, podle latinského rodového jména pro vrbu – Salix. O rok později, 1829 se francouzskému farmaceutovi Henrimu Lerouxovi podařilo získat glykosid salicin (2-(hydroxymethyl)fenyl-β-D-glukopyranosid) v čisté krystalické formě. V roce 1838 pak italský chemik Raffaele Piria, působící na Sorbonně v Paříži, připravil skutečnou účinnou látku, kyselinu salicylovou, která je oxidačním produktem aglykonu (salicylaldehydu) přírodního glykosidu salicinu.

 

Další cestu otevřel teprve v roce 1859 objev levné výroby kyseliny salicylové z fenolu, který učinil německý chemik Hermann Kolbe. Od té doby začala být kyselina salicylová, přestože podobně jako salicin vzhledem k značné kyselosti dráždila trávicí trakt, široce používána jako protirevmatický a protihorečnatý lék.

Až v roce 1897 Felix Hoffmann, další německý chemik, který pracoval pro německou firmu Bayer, vyrobil znovu derivát kyseliny salicylové esterifikací fenolické hydroxyskupiny. Jím připravená, tentokrát čistá kyselina acetylsalicylová měla mnohem méně vedlejších účinků.

 

Hoffmannův nadřízený, židovský chemik Arthur Eichengrün v roce 1949 prohlásil, že Hoffman pouze postupoval podle jeho pokynů a že autorství mu nebylo přiznáno kvůli pozdějšímu vzestupu nacistického režimu. Tato verze byla v roce 2000 potvrzena na základě studia laboratorních záznamů.

 

Dne 6. března 1899 byla patentována pod obchodním jménem Aspirin.

Experiment – chemické reakce, hustota látky

Lávové lampičky z lékárny

  • Pomůcky: 4 větší průhledné kelímky, dětský olej, šumivý acylpyrin, roztok na rány novikov, voda, jedlá soda, kyselina citronová a hypermangan
  • Postup: Do jednoho kelímku si připravíme nasycený roztok kyseliny citronové a přidáme několik zrnek hypermanganu na obarvení, do druhého kelímku si připravíme vodný roztok novikovu. Zbylé dva kelímky naplníme do poloviny olejem. Do jednoho z nich přidáme tři lžičky jedlé sody a přilijeme roztok kyseliny citronové a hypermanganu a máme první lávovou lampu. Do druhého přilijeme roztok novikovu a vhodíme dvě až tři šumivé tablety acylpyrinu a máme druhou lávovou lampu.
  • Vysvětlení: Při reakci jedlé sody a kyseliny citronové a rozpuštěním šumivé tablety ve vodě se v obou případech uvolňuje velké množství oxidu uhličitého, který obalí kapky obarvené vody a vynáší je olejem k povrchu. U povrchu se oxid uhličitý uvolní a kapky vody opět klesají ke dnu. Obalením kapek vody bublinkami oxidu uhličitého klesá jejich průměrná hustota.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V docx a pdf formátu si můžete soubory stáhnout zde:

Eichengrun.docx - 150 kBEichengrun.pdf - 570 kB

 

Aktivita projektu „Mladý vědec“ byla podpořena v rámci dotačního programu MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2018.

 

 

 

 


Rubrika: SekceFyzikaPokusy
Stáhnout v PDF
Vyhledávání
Vyhledat článek

Kontakt

AMD ČR, z.s.
P.O. BOX 71
688 01 Uherský Brod
IČO: 46271066
Č.účtu: 154 526 144/0300
Tel.: +420 605 287 556
e-mail: nad@debrujar.cz

Více
Kalendář
<< Říjen 2018 
>>
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    
Banner

Statistika akcí

Pozdrav debrujárům

Videospoty

Pohár vědy - Science Cup 2018

ARBOJ 2017

Mutanti a kuriozity 2016

Science box

Burza

Počítadlo návštěv

© 2018 - Mgr. Petr Zapletal
založeno na phpRS