Přeskočit »
Debrujáři - ve filmu!
Vyhledávání
English
Français
Deutsch
Česky

Fantastické, fantastické...

Autor: Michaela Kubicová (skola.blatnice@worldonline.cz) Datum vydání: 17. 10. 2006 Přečtení: 1405
Napsat komentář: Napsat komentář

Z výměnného pobytu u našich německých přátel se vrátila skupina debrujárů z Blatnice. Tak krásné hodnocení, shrnutí zkušeností a doporučení ostatním od gestorky akce Jitky Kubicové budete jinde dost těžko hledat.
Jen blázen by se nepodíval do PODROBNOSTÍ....


Zpráva ze společného pobytu českých a německých dětí v německém
Netzschkau ve dnech 17.9.-24.9.2006
KLUBY Z BLATNICE.



Z více než tří stovek fotografií jsme pro vás zařadili malou část, i když i tak bylo dost těžké některé vynechat.
Podívejte se do naší FOTOGALERIE !

V neděli 17. září 2006 vyjelo 21 debrujárů z Blatnice pod Svatým Antonínkem s vedoucí Jitkou Kubicovou a překladatelkou Alenou Hanačíkovou do německého městečka Netzschkau. Tady je čekalo 16 německých dětí a dvě paní učitelky.

CESTA: K zakoupení vlakových jízdenek jsme použili slevu SONE - tedy sobota + neděle. Tato jízdenka platí o víkendu po celé České republice a do příhraničí našich sousedů. Do Netzschkau ještě platí.
Pro jednoho cestujícího vyjde kolem 80 Kč, což je úžasné. Pozor na cestu zpět. Zavolali jsme si z vlaku na informace do Chebu, informovali jsme je o naší situaci, že chceme jet za týden zpět a oni nám vychystali jízdenku EGRONET. Pro 23 osob jsme platili 800 Kč, protože jsou tam zvláštní kombinace počtu osob a oni nám to vychystali konkrétně na nás. Bylo to v pořádku, protože při cestě zpět jsme byli kontrolováni ihned při nástupu do vlaku a bylo to OK. V Chebu jsme pak honem u pokladny koupili opět SONE a jeli domů. Leták s informacemi o EGRONETu přikládám, aby posloužil dalším skupinám.

CESTA Z VLAKU DO TÁBORA: U vlaku nás čekal pan Schwan a dodávka. Všechny batožiny jsme mu naskládali do auta a dvacetiminutovou procházkou jsme osvětleným městečkem přišli do tábora. Byla už tma, ale bez problémů.


UBYTOV ÁNÍ: Tábor je tvořen jednou budovou, ve které je vše. Pokoje, jídelna, sociálky, klubovna, sportovní sálek - ne na fotbal jako v Limbachu. Pokoje jsou po dvou až po šesti lůžkách.
Ubytování je hezké. Areál venku je uzavřen, s lavečkami, kuželkami, divadelním koutkem, táborákovým prostorem. Při krásném počasí, které jsme my měli, možnosti vyžití dostatečné, ale volného času je pomálu...

JÍDLO: Jídlo je podáváno třikrát denně. Snídaně a večeře jsou formou švédského stolu bohaté na ovoce a zeleninu. Oběd má jen druhé jídlo bez polévky. V mezidobí není v ledničkách nic k dispozici. Doporučuji, aby si děti vzaly tatranky, sušenky a jiná koka k dosycení. Dále je k pití v jídelně bylinkový dobrý čaj. Je rozumné, aby děti měly s sebou tang či šumák nebo vitamínové tablety a dělaly si do plastových lahví vlastní pití. Měly často pocit žízně. Pití v bufetě, který je denně otvírán po snídani, jsou nabízeny malé lahve minerálek, ale dosti drahé 0,85 EU +záloha na láhve 0,25 EU. Mají i v obchodech zálohované plastové lahve 0,25 EU. Je možné je pak vrátit, ale mají na to čtecí zařízení v automatech a ty vezmou jen dokonale tvarované a neorvané lahve. Není tady možné se s plastovou lahví týden práskat po hlavě, a pak čekat, že ji automat vezme. S takovou lahví pak už můžete jen pokračovat v tom práskání. . .

PROGRAM: Fantastický, fantastický, fantastický - konec konců - jako vždy. Program byl pečlivě plněn a také jeho plnění bylo pečlivě kontrolováno. Pan Schwan se nám nesmírně věnoval. Je vidět, že ho problematika vesmíru a kosmonautiky bere za srdíčko. Naše děcka byla a jsou nadšená, rodiče velmi vysoce hodnotili, co děti všechno zažily.

Program přikládám. Jen v bodech - nádherný cihlový most, který je i vidět z tábora, let balonem, muzeum kosmonautiky, model 1 : 1 vesmírné stanice MIR, planetárium, koupání v bazénu, stavba rakety, která vyletěla neuvěřitelných 150 m, stavba slunečních hodin, výlet na Kraví horu s modely vláčků... Velmi zajímavá byla hra s GP navigací./Doufám, že se to tak jmenuje. Prostě satelitní navigace pro pěší turistiku. Byla poučná pro nás i pro děti. Některé nedostatky v otázkách byl pan Schwan ochoten přepracovat, tak snad bude vše v pořádku pro naše následovníky. Dítě, které drží krabičku GPS nesmí lítat tam a zpět, protože i délka trati hraje na body. Jeden náš hyperaktivní - ale skvělý kluk letěl najít kótu, pak letěl všem říct, že to už má, a pak se třikrát vrátil pro toho posledního... Na počítači pak při návratu skupiny vypadala jejich mapka jak prošitá zadním stehem. Šli trasu přesně bez zacházek, ovšem, že.

PSANÍ NOVIN: Je dobré mít s sebou vlastní dobrý fotoaparát. Digitální a nezapomenout vzít si kablík k fotoaparátu pro propojení počítače a fotoaparátu pro přenos fotek. Děti sice dostanou foťák, ale jejich foťák je náročný na měnění baterií a věčně nešel. Máte-li sami hezké fotky, stane se pak, že jsou noviny plné právě vašich fotek s vašimi dětmi. Cizí to nepozná, ale naši rodiče jsou spokojeni, že tam mají svoji ratolest.
Každý pokoj dostal za úkol napsat článek z jednoho dne. Večer nám děti článek musely donést, aby psaly za čerstva. Němci si napsali svůj článeček. Ten jsme přeložily /my paní učitelky- vysvětluji to y, nechlubím se/.
Náš text jsme nechaly jen v češtině kvůli místu. Výsledek přikládáme. Jeden výtisk jsme pak od pana Schwana dostali barevný a každé dítě odjíždělo s černobílou kopií. Noviny jsme kompletovaly během dvou večerů s panem Schwanem. Kdo se toho bojí, vzkazuji, nebojte se. Je pravda, že jsme se vrátili všichni unavení a my dvě paní učitelky přímo zedřené, ale stálo to za to.

SOUŽITÍ NĚMECKÝCH A ČESKÝCH DĚTÍ: Němci měli s sebou jakoby třídu šesťáků. My jsme měli debrujáry různého věku, od deseti/pozor, to je minimální hranice na výjezd za hranice/ až dvě osmačky. U Němců byl Alex, přistěhovalec z Novosibirska, kterému bylo 14, takže naše osmačky byly spokojeny a menší holky všechny zamilované...

Děcka se bez problémů kontaktovala, hrála si spolu, sportovala spolu. Myslím, že to bylo bez problémů.

SOUŽITÍ NĚMECKÝCH A ČESKÝCH DOSPĚLÝCH.: velmi milé a hezké. Navzájem jsme si pomáhaly /my ženy /., rozuměly jsme si a bylo nám spolu dobře. S personálem jsme se vždy na všem domluvily.

PODĚKOV ÁNÍ: Ano. Velmi velké poděkování patří Péťovi Zapletalovi, že dokáže vytvořit takové kontakty. Paní Marušce Šmídové patří poděkování za milou nekonečnou pomoc a trpělivost při vyřizování všeho potřebného a někdo musí být napsán jako poslední, ale není posledním v našem poděkování. Tak tedy velké poděkování patří Ilonce Bauerové za konečné zúčtování, trpělivost a odborné znalosti.

TEDY VELKÉ DÍKY, DÍKY, DÍKY... MÁME VÁS ZA VŠECHNO, CO PRO NÁS DĚLÁTE, RÁDI.
Jitka Kubicová, Alena Hanačíková, vděčné děti a rodiče dětí,kteří uznale pokyvují hlavami, co vše jde dnes pro děti zajistit

V Blatnici pod Svatým Antonínkem, 30.9.2006

Zdroj: J.Kubicová,gestor akce | Stáhnout v PDF
Vyhledávání
Vyhledat článek

Kontakt

AMD ČR, z.s.
P.O. BOX 71
688 01 Uherský Brod
IČO: 46271066
Č.účtu: 154 526 144/0300
Tel.: +420 605 287 556
e-mail: nad@debrujar.cz

Více
Kalendář
<< Květen 2018 
>>
PoÚtStČtSoNe
  123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Banner

Statistika akcí

Pozdrav debrujárům

Videospoty

Pohár vědy - Science Cup 2018

ARBOJ 2017

Mutanti a kuriozity 2016

Science box

Burza

Počítadlo návštěv

© 2018 - Mgr. Petr Zapletal
založeno na phpRS